Název

2018 (12.5.) T.O.M. - Trilobit

Popis

9.výlet
12.5.2018

POCHOD BARRANDE - TRILOBIT

Opět jsme se sešli ráno, dnes v 6.40 hodin před školou, abychom se vydali směr Rakovník. Přesněji do Újezdce. Autobusem jsme dorazili po deváté hodině. Došli jsme na start, kde na nás čekaly kartičky se zatím prázdnými políčky na razítka budoucích kontrol.
Vyrazili jsme po zelené směrem na Šlovice, které byly vzdálené podle ukazatele 3,5 km. Cesta se vinula mezi poli, okrajem lesa. Viděli jsme spoustu posedů, ale srnky už zřejmě byly po snídani. Bylo velice příjemně, sluníčko moc nesvítilo. Na okraji Šlovic jsme pokračovali po modrém značení, které nás dovedlo do elektroskanzenu Čechův mlýn. 1. kontrola. 1. razítko. Tady jsme svačili, pili, odskočili si a poslouchali v muzeu, jak se vyrábí elektřina (která nahradila vítr a vodu) pomocí indukční cívky, magnetu a drátků – no i když jsem poslouchala velice pozorně, nevím, nevím, zda jsem to všechno pochopila. Poté jsme pokračovali úzkou cestičkou podél řeky Berounky až ke skryjskému mostu. Hned za mostem 2. kontrola. 2. razítko. Zde jsme si mohli i doplnit zásoby vody.
Dále jsme pokračovali po červené do Skryjí. Nejhorší úsek cesty. Sluníčko se mohlo přetrhnout a my stoupali do prudkého kopce. Po úzké pěšince. Nahoře se nás většina shodla, že toto bylo horší než poslední část cesty na Milešovku. Kdo ještě nebyl zpocený, ten se zpotil. Kdo neměl dopito, ten dopil. A kdo v duchu ještě nenadával, tak teď určitě myslel na to, že by tady radši nebyl.
No ale cesta dál pokračovala po rovině až k muzeu Joachima Barranda, kde jsme na plotě měli spoustu otázek a nápovědu. A 3. kontrola. 3. razítko. Vzali jsme si kartičky a tužky a vše jsme poctivě vyplnili. Lístečky odevzdali a doufali, že při slosování něco vyhrajeme. Někteří dojídali zbytky zásob, někteří si koupili nějakou památku (třeba trilobita). Po prohlídce muzea jsme se vydali na poslední úsek cesty do kempu Ahoj, kde na nás čekal cíl pochodu. Tentokrát už jen z kopce. Huráááá.
Už jsme v cíli. Předkládáme kartičky s razítky a dostáváme diplom a dárek – bublifuk. S kartičkou ještě můžeme soutěžit a vyhrát drobné dárky. Kdo nechce soutěžit, jen se svalí do trávy a užívá si pohodičku. A pozor! Co se to nese? Nanuk mrož. Mňamka. Sluníčko pořád hřeje.
A už se vyhlašují výhry. Nejprve dospělí. Takže si někdo odvezl i pivo. Ale teď už to důležitější - vyhlašování výher pro děti. První tři ceny jsou dorty ve tvaru trilobita. První vyhrává někdo z Rakovníka, ale pozor - druhý náš Jan Pelichovský. No paráda. A co to? Třetí vyhrává Jiří Pelichovský. No to je darda! Kluci jsou šťastní. Jeden dort si odvezou domů a druhý nechali rozkrájet, abychom mohli všichni ochutnat. A pak losovali postupně vlastně všechny děti, které vyplnily soutěžní kvízovou kartičku. Vyhráli pastelky, klíčenky, omalovánky, přívěsky, záložky. No a po vyhlášení jsme si prošli poslední úseček podle Berounky, tentokrát z druhé strany řeky opět ke skryjskému mostu, kde jsme nastoupili do autobusu a vyrazili směr Teplice.
Výlet se vydařil, šílený kopec byl zapomenut, ceny nás potěšily, počasí – ač jsme se báli, že bude pršet, vyšlo na jedničku s hvězdičkou. A i když byla naše trasa spočítána na 9 km – tak jsme nachodili skoro 12 km.

Nastavení